Domácí lučina

Už delší dobu jsem se chystala udělat si domácí lučinu. Slyšela jsem už několik hlasů ze svého okolí, že je výborná, jednoduchá, žravá:). Pořád jsem to odkládala, částečně i proto, že si ani Lučinu v obchodě moc nekupuju, takže jsem si říkala, že mi ta domácí zatím nechybí. Když se ale zásoby "mazacích věcí" v lednici ztenčily na máslo a džem, a asi i pod tlakem všemožných recenzí na "dobré, zdravé a neošizené" taveňáky a jiné potírací hmoty jsem prostě neměla chuť nic podobného domů nakupovat, přišel čas právě na domácí lučinu.

Potom už stačilo jen malé popostrčení, když jsem si v práci přečetla nový příspěvek na blogu Kačky Žvýkačky - http://kackazvykacka.blogspot.cz/2013/04/domaci-lucina-tou-to-jen-zacina.html. Takže cesta z práce vedla rovnou do obchodu pro ingredience a večer už bylo vše v hrnci:). Nebudu se rozepisovat s receptem, protože na tom jednak není nic těžkého a jednak jsem to od Kačky obšlehla doslova. Z domácí lučiny jsem rovnou udělala druhý den ráno i bruselskou pomazánku opět podle Kačky. 

Obojí to byla dobrota, fakt! Lučina se asi stane běžnou mazací hmotou u mě doma a ta pomazánka...hmm, ta byla prostě skvělá. Ale protože jsme se s Vaškem do její přípravy pustili tak vehementně, byl to nejdřív spíš křen ochucený lučinou a slzeli jsme z toho oba:). 

Přidávám jen fotky mého výsledného produktu a doporučuju to obojí určitě vyzkoušet!

Jelikož cedník byl moc malý, vytvořila jsem si důmyslný systém dvou vařeček, hrnce a bavlněné utěrky:-)

Lučina po ránu.

Bruselská pomazánka.

Lučina