Takže jsem jí chtěla ještě před odjezdem udělat dobrou večeři. Ne českou klasiku, protože stejně nic takovýho pořádně doma nejíme, protože jí tím určitě budou před odjezdem zásobit všechny babičky a tetičky a postarají se o to, aby ségra odjela jako pořádnej knédl:).
Takže já jsem se rozhodla pro něco rychlého, co stihnu spíchnout po příchodu z práce, něco co třeba ještě nejedla a něco, co si u protinožců hned tak nedá... i když kdo ví, třeba právě tohle si tam dá na každém rohu:-).
Jelikož se mi doma na zahradě podařilo vypěstovat krásnou dýni hokaido, polévka byla předem jasná.
Dýňová polévka
Ingredience:
- dýně hokaido
- cibule
- 2 stroužky česneku
- smetana
- kousek másla
- kari
- sůl, pepř
- třtinový cukr
- chilli paprička
- zeleninový vývar
Je to jednoduché jako facka. Tuhle polívku jsem nikdy předtím nevařila, ale není se fakt čeho bát.
Nejvíc času mi zabralo porcování a loupání dýně. Ten postup musím asi zlepšit. Dýni rozřízneme, oloupeme, vydlabeme a nakrájíme na kostky. Vedle v hrnci si uvaříme zeleninový vývar.
Na začátku necháme v hrnci na másle změknout cibuli a česnek pokrájené na jemno a přihodíme i kousek nakrájené chilli papričky (dle chuti). Potom přihodíme dýni, necháme chvíli osmahnout, zasypeme kari kořením a zalijeme vývarem.
Necháme vařit do změknutí dýně, potom osolíme, opepříme, vlijeme smetanu, necháme přejít varem, vypneme vařič a polévku rozmixujeme ponorným mixérem. A je hotovo:). Jen jsem si nějak zapomněla vyfotit finální produkt:-D snědli jsme to dřív než jsem to stihla... byla moooc dobrá.
Kuřecí prsa plněná sušenými rajčaty a mozzarellou
Ingredience:
- kuřecí prsa (1 malé na člověka)
- nakládaná sušená rajčata
- bazalka
- mozzarella
- pepř
- olivový olej
Inspirovala jsem se podle receptu na apetitonline.cz, je to rychlé, jednoduché, vyžaduje to minimální přípravu.
Na pánvi rozehřejeme olej, prsa necháme na pánvi zatáhnout, z každé strany asi 3 minuty. Potom je přesuneme do trouby/remosky a upečeme. Jako přílohu jsem zvolila kuskus. Chutnalo nám, spokojenost, takže to taky zkuste:).
Zhodnotila bych to tak, že se mi večeře na rozloučenou povedla, musím se pochválit (doufám, že ségra to nechválila jen ze slušnosti). Určitě si tyhle jídla ráda brzy zopakuji. K večeři jsme nakonec ve třech vypili skoro 2 litry burčáku, ten si ségra v Austrálii asi taky jen tak nedá:).
Žádné komentáře:
Okomentovat