Už před rokem jsem při brouzdání po internetu objevila nápad na bylinkovou spirálu. Tehdy jsem si říkala, že by to bylo fajn, zbudovat si takovou spirálu na zahradě taky. Samozřejmě, že teoreticky jsme byli připraveni, věděli jsme, kde jí zbudujeme, docela i z čeho jí zbudujeme, ale ještě si najít ten čas.
Nakonec nám nahrálo do karet počasí, protože minulá sobota byla ukázkově jarní, sluníčko svítilo celý den a nám se podařilo udělat si volno a celý den strávit venku.
Z pátka na sobotu jsme přespávali u kamaráda ve Vesce, kde jsme měli malou rozlučku s jejich domečkem než ho prodají. A při té příležitosti jsme si dle tradice dali domácí hamburgery. Ta lehkost, s jakou jsme je dělali, ta souhra, to mě přesvěčilo o tom, že jsme už sehraný burgerový tým:). A výsledek byl opravdu chutný!
Ráno nás vytáhlo sluníčko z postelí a tenhle krásný den jsme zahájili snídaní a kafíčkem na zahradě. Potom jsme natáhli slackline a celé dopoledne jsme chodili po ní.
Ráno nás vytáhlo sluníčko z postelí a tenhle krásný den jsme zahájili snídaní a kafíčkem na zahradě. Potom jsme natáhli slackline a celé dopoledne jsme chodili po ní.
Potom jsme se odebrali domů a cestou jsme zahájili i zmrzlinovou sezónu na domácí zmrzce v Kuněticích - měli luxusní grepovou a marcipánovou!
Doma jsme si dali rychlý oběd a vrhli jsme se na spirálu. Samozřejmě, měli jsme to připravené tak napůl, takže z očekávaných dvou hodin práce bylo pět:).
Rozhodli jsme se, že využijeme materiál, který se nám po různých předchozích stavbách a rekonstrukcích válí na zahradě. Takže jako stavební materiál jsme zvolili cihly.
A proč jsme se rozhodli pro spirálu? Ani jsme tolik nepotřebovali ušetřit prostor, k tomuto účelu je spirála asi určená především (hodně bylin na malém prostoru, v patrech). Spíš to bylo proto, že bylinkový záhon jsme měli už trochu zanedbaný a mě se opravdu líbila ta představa, že tomu dáme trochu nějaký tvar a především ten záhon dáme do pořádku.
Nejdřív jsme se tedy pustili do rytí, vyryli jsme postupně všechny bylinky, co jsme tam měli. Identifikace některých z nich byla až následná a u některých si i po přesazení nejsme jisti, co z nich bude, protože jsou přeci jen ještě před rozpukem:). A taky jsme se zbavili spousty máty, která nám pěkně prorostla úplně vším a nechtěla ten boj vzdát. Samozřejmě, že máta je super, ale před úpravou to byl spíš mátový záhonek, nedávala už ostatním bylinkám moc prostoru:).
Po vyrytí, vyčištění a vymezení prostoru jsme se pustili do stavby. Jak na to, to jsme občas řešili až přímo v ten okamžik, kdy jsme se trochu zasekli. Nejeli jsme totiž podle nějakého podrobného návodu (není totiž ani potřeba), ale spíš podle obrázku, takže jsme tak nějak odhadovali, jak dál v té dané chvíli:). Ale šlo to pěkně.
Spirála nám postupně rostla, občas jsme cihly naskládali, potom zase odskládali, podumali, zase naskládali:). Ale postup byl jinak asi takovýhle: vytvořili jsme si základ spirály, potom jsme jí postupně s cihlami zvedlali do výšky a vysypávali hlínou.
Protože jsme se to snažili dělat poctivě, aby se nám to hned nezhroutilo, prosypávali jsme cihli pořádně hlínou, uplácávali, zkoumali správný sklon, podepření atd atd.:) Prostě Bořek Stavitel hadr.
Spirála ale rostla, nepadala, nakonec jsme jí dostavěli a dokonce jsme jí stihli i osadit bylinkami. Prozatím těmi, které jsme měli k dispozici z původního záhonku, další budeme ještě doplňovat.
Měla jsem z toho ale velkou radost. Z celého toho dne. Bylo to parádní, i když jsem nakonec nestihla běh, který jsem si plánovala, strávila jsem celý den venku na sluníčku, dokonce jsem si i trochu opálila obličej, ale především jsem si trochu mákla, vyčistila hlavu a prohřála se. Užila jsem si to a nabrala jsem spoustu energie do nadcházejícího propršeného týdne, takže jsem vážně ráda a doufám, že bude víc takových pěkně strávených dní:).
A kdo byste se chtěl dozvědět víc o bylinkové spirále, stačí googlit, je toho na internetu spousta:).
Tenhle víkend měl i krásnou dohru - neděle komplet celá propršela, takže jsme museli chtě nechtě odpočívat:). Já jsem teda ještě ráno stihla dát svižnou běžeckou desítku, v dešti se běhá parádně. Tím jsem si uklidnila špatné svědomí ze zanedbání tréninku (půlmaraton se nebezpečně blíží) a mohla jsem zbytek dne klidně proflákat:). Klasické zakončení neděle v sauně už bylo jen třešničkou na dortu.
Nejdřív jsme se tedy pustili do rytí, vyryli jsme postupně všechny bylinky, co jsme tam měli. Identifikace některých z nich byla až následná a u některých si i po přesazení nejsme jisti, co z nich bude, protože jsou přeci jen ještě před rozpukem:). A taky jsme se zbavili spousty máty, která nám pěkně prorostla úplně vším a nechtěla ten boj vzdát. Samozřejmě, že máta je super, ale před úpravou to byl spíš mátový záhonek, nedávala už ostatním bylinkám moc prostoru:).
Po vyrytí, vyčištění a vymezení prostoru jsme se pustili do stavby. Jak na to, to jsme občas řešili až přímo v ten okamžik, kdy jsme se trochu zasekli. Nejeli jsme totiž podle nějakého podrobného návodu (není totiž ani potřeba), ale spíš podle obrázku, takže jsme tak nějak odhadovali, jak dál v té dané chvíli:). Ale šlo to pěkně.
Spirála nám postupně rostla, občas jsme cihly naskládali, potom zase odskládali, podumali, zase naskládali:). Ale postup byl jinak asi takovýhle: vytvořili jsme si základ spirály, potom jsme jí postupně s cihlami zvedlali do výšky a vysypávali hlínou.
Protože jsme se to snažili dělat poctivě, aby se nám to hned nezhroutilo, prosypávali jsme cihli pořádně hlínou, uplácávali, zkoumali správný sklon, podepření atd atd.:) Prostě Bořek Stavitel hadr.
Spirála ale rostla, nepadala, nakonec jsme jí dostavěli a dokonce jsme jí stihli i osadit bylinkami. Prozatím těmi, které jsme měli k dispozici z původního záhonku, další budeme ještě doplňovat.
Měla jsem z toho ale velkou radost. Z celého toho dne. Bylo to parádní, i když jsem nakonec nestihla běh, který jsem si plánovala, strávila jsem celý den venku na sluníčku, dokonce jsem si i trochu opálila obličej, ale především jsem si trochu mákla, vyčistila hlavu a prohřála se. Užila jsem si to a nabrala jsem spoustu energie do nadcházejícího propršeného týdne, takže jsem vážně ráda a doufám, že bude víc takových pěkně strávených dní:).
A kdo byste se chtěl dozvědět víc o bylinkové spirále, stačí googlit, je toho na internetu spousta:).
Tenhle víkend měl i krásnou dohru - neděle komplet celá propršela, takže jsme museli chtě nechtě odpočívat:). Já jsem teda ještě ráno stihla dát svižnou běžeckou desítku, v dešti se běhá parádně. Tím jsem si uklidnila špatné svědomí ze zanedbání tréninku (půlmaraton se nebezpečně blíží) a mohla jsem zbytek dne klidně proflákat:). Klasické zakončení neděle v sauně už bylo jen třešničkou na dortu.
Žádné komentáře:
Okomentovat