pondělí 21. října 2013

Amsterdam - naše svatební mini-cesta a zážitky z ní

Od kamarádů jsme dostali jako svatební dar výlet do Amsterdamu - ubytování, letenky a kapesné. A navrch v originálním balení, opravdu nás to nadchlo:).


V Amsterdamu jsem nikdy nebyla, nedokázala jsem si pořádně představit, co mě čeká. Váša tam byl kdysi na několik hodin, takže stihl pár věcí vidět, ale těšili jsme se, že během těch pěti dní, které nás tam čekaly, budeme Amsterdam poznávat zevrubněji.

A protože jsme hrozně vděční všem za tenhle parádní dárek, rozhodla jsem se, že alespoň popíšu, jak jsme se měli, den po dni:).

1. den

Odlétali jsme v 17:00 z Prahy, takže jsme měli spoustu času se sbalit, odevzdat psa na hlídání, vlakem se přesunout do Prahy, to vše bez zbytečného stresu.
Letěli jsme s Easyjet, v Amsterdamu jsme přistáli v 18:35. Přímo na letišti jsme přesedli do jejich vlaku Sprinter a přejeli jsme o tři zastávky dál, na Amsterdam Centraal Station - hlavní vlakové nádraží kousek od centra města. Před nádražím jsme přesedli na tramvaj a dojeli na stanici Sarphatipark, odtud jsme to měli pár kroků do našeho ubytování.

Ubytování jsme měli zařízené přes Airbnb.com, stránky, kde lidi nabízejí své místnosti v bytu/byty/domy/houseboaty/v našem případě gardenhousy k dočasnému ubytování. Pan domácí se jmenoval Otto, napsala jsem mu předem, v kolik nás má asi čekat a taky čekal. Ukázal nám naše ubytování - gardenhouse (zahradní domek) na jejich zahradě. Procházelo se do něj přes jejich chodbu a pracovnu, vchod do domu byl na kód, který jsme od Otty dostali, takže pak už to bylo absolutně bez problémů kdykoliv přijít a odejít. Gardenhouse byl v podstatě jedna místnost s postelí, stolem, křeslem, knihovnou a skříní, k níž přiléhala malinká koupelna. Měli jsme tedy všechno, co jsme potřebovali, navíc tam byl i kávovar a rychlovarná konvice (+ čaj a káva k tomu) a lednice, takže snídat jsme mohli v klidu tam.


Po příjezdu jsme si odložili věci a vyrazili úplně hladoví ulovit něco k večeři. Neměli jsme tušení, kde je v okolí nějaká restaurace, ale usoudili jsme, že když se někam vydáme, určitě nějakou najdeme:). Vydali jsme se na jih, tedy směrem od centra, hospod jsme potkali několik a nakonec jsme usedli do sympatické malé restaurace Goos. Dali jsme si jejich hamburgery (já hovězí, Váša veggie - zeleninový) a byly oba skvělé. Obsluha sympatická, hezké posezení, prostě první večer opravdu paráda.

                                               
Taky jsme tam měli první zkušenost s jejich cenami - jsou extrémně vysoké...:)

  


2. den

Druhý den jsme vyrazili poznávat Amsterdam. Rozhodli jsme se, že nebudeme zatím využívat MHD, abychom se ve městě sami lépe zorientovali, že si ho projdeme pěšky. Vyrazili jsme ráno bez snídaně směrem na sever s plánem, že snídani si někde koupíme. 





Prošli jsme Sarphati parkem a za chvíli jsme se objevili uprostřed tržiště Albert Cuypmarkt. Je to ulice dlouhá asi 1km a plná stánků s ovocem, zeleninou, masem, rybami a mořskými plody, oblečením, cetkami, cyklistickými doplňky, prostě na co si vzpomenete, tu najdete. 






Je to přistěhovalecká čtvrť, takže jsou tu řecké olivy, albánské sýr, turecké potraviny,... Nás nadchla hlavně zelenina, ovoce a ryby - všechno krásně čerstvé, kdybychom měli kde vařit, asi to tam skoupíme:). Takhle jsme se pokochali a prošli marketem až na jeho konec, odkud jsme pokračovali opět na sever.


Prošli jsme kolem pivovaru Heineken (Heineken experience) a stále jsme se rozhlíželi po něčem k snědku. Nakonec se nám zalíbila malá kavárna, kde cedule lákaly na kontinentální snídani, takže jsme zapluli dovnitř. Byl to opravdu mini podnik, pár stolků, opravdu rodinné prostředí. Objednali jsme si jednou english breakfast (fazole, míchaná vejce, párečky, chléb) a jednou continental breakfast (šunka, sýr, máslo, džem, chléb) a k tomu kafe. Kafe nám servírka vařila u pultíku přímo vedle našeho stolku, nádobí potom předmývala v umyvadle, které stálo naproti a vkládala ho do myčky stojící vedle, což, jak jsme pochopili, byla i celá kuchyňka:). Snídaně byla vydatná a moc dobrá, s obsluhou jsme si hezky pokecali, dostali jsme tip, že ve vedlejší ulici se natáčí film, takže jsme se tam potom šli podívat.

Dál jsme pokračovali přes kanály na sever a kochali jsme se atmosférou města. Všude (a stále) jsou cyklisté, mají asi takovou nepsanou absolutní přednost, takže je třeba si opravdu dávat pozor kde jdete a nevstupovat jim pod kola. Stezky jsou všude, jsou širší než chodníky, jezdí po nich i mopedy a je opravdu nebezpečné se jim tam motat.



Po cestě jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat až k přístavišti, které je vedle vlakového nádraží. Prošli jsme kolem Opery a radnice a potom jsme přešli několik různých zvedacích mostků. Některé z nich vypadají opravdu zvláštně, ale opravdu jsou funkční, byli jsme svědky i jejich zvedání, když proplouvala větší loď. Cestou jsme také navštívili náš první coffeeshop.




Když jsme došli k přístavišti, otevřel se nám krásný pohled na technické muzeum Nemo, zelenou budovu tvaru lodní přídě s velikou vyhlídkovou terasou, na kterou jsme si poté vylezli (vstup je zdarma) a odtud jsme se kochaly výhledem na Amsterdam. Naproti přes vodu je námořní muzeum, u kterého kotví dvě repliky korábů. Od Nema jsme se šli podívat na kotviště velkých zaoceánských lodí, jedna tam zrovna stála a Vášu jsem odtud nemohla dostat:). 

Potom jsme se dostali do samého centra Amsterdamu, do vykřičené čtvrti. Red light district se vším, co může ve dne nabídnout jako na dlani. Všude jsou vysoké výlohy, v nichž jsou ženy různého věku, různého vzhledu, různého opotřebení, které svými tanečky a těly lákají zákazníky dovnitř. Ve dne je část výloh prázdná, večer to musí být zajímavější. Každopádně, já bych si o ně ani kolo.... Kromě nich tu lze potkat spousty sexshopů, lokálů, kde nabízí live sex show, ale taky muzeum sexu, muzeum konopí,... V Amsterdamu se nad tím nikdo nepozastavuje, kousek od Red light district leží nejstarší kostel ve městě - Oude kerk.

Red light districtem jsme docela rychle prošli, zato jsme se potom na delší dobu zastavili v coffeeshopu Bulldog - prvním a nejstarším coffeeshopu v Amstru, jehož majitelé se nemalým dílem zasadili o legalizaci marihuany. Takže jsme tam poseděli, zatímco Váša si to užíval, já jsem si stihla přečíst spoustu zajímavostí o kouření marihuany v Amsterdamu:). 









Zajímavé je, že nikde uvnitř se nesmí kouřit tabák. Takže ani marihuana smíchaná s tabákem moc ne, jen čistá tráva, to je zcela legální v coffeeshopech. Vzhledem k našim poměrům je to opravdu hodně zvláštní. Celkově i to, že jdete po ulici a neustále z někoho cítíte trávu, ale tam je to normální, legální a nikdo se ani neotočí:).




Po této kulturní zastávce jsme zamířili zase zpět na jih, ale ještě jsme stihli vidět náměstí Dam (kde bylo hrooozně moc lidí, takže rychlá otočka a pryč) a procházkou kolem Heineken Experience jsme se zase vraceli do našeho ubytování. Stavili jsme se ještě v jedné velmi příjemné hospůdce, kde jsme si dali pivo Amstel - dvojku asi za 3 E - a lovili jsme wifi, abychom mohli poslat nějaké pozdravy domů. Ještě jsme se stavili koupit něco k večeři a taky sixpack piv s sebou... Piva mají skvělá ale neuvěřitelně drahá, v supermarketech je to o něco lepší, ale i tak je vše prodáváno pouze v malých baleních a lepší je to vůbec nepřepočítávat na koruny. Nakonec jsme spíš jen testovali různé druhy, než že bychom pili, to bychom se nedoplatili.

 


Po příchodu do našeho gardenhouse jsme využili toho, že ještě bylo světlo a teplo a posadili jsme se s kafem a knihou do zahradních křesel a užívali si i téhle atmosféry Amstru až do setmění.








3. den

Celou noc lilo a ráno déšť neustával, takže jsme si přispali a potom už jsme smutně souhlasili s tím, že tedy vyrazíme ven s deštníky. Kolem desáté ale přestalo pršet a dokonce vykouklo sluníčko a nakonec z toho byl nejhezčí den v Amstru. Nasnídali jsme se na pokoji a vyrazili jsme k muzeím. Amsterdam má šikovně všechna nejdůležitější muzea seskupena na jednom velkém veřejném prostranství - Museumplein. Charakter budov té čtvrti se celkem odkláněl od klasické architektury, kterou jsme zatím v Amstru viděli a spíš nám to připomínalo londýnské příměstské domky a vily.

Na Museumplein je velký park s krátce střiženou trávou, kde se lidi povalují, mají pikniky, hrají fotbal atd. Na jedné straně je muzeum moderního umění, které vypadá jako velká vana - Stedeljik, na druhé straně je národní muzeum Rijksmuseum (takový menší Louvre). Obě jsou celkem nově otevřeny po rekonstrukci, byly zavřené 10 let. Před Rijksmuseem je také známý nápis I amsterdam, u kterého se všichni fotí (i my:)).

Na Museum plein jsme došli s plánem, že si koupíme dvoudenní Amsterdam card, na kterou jsou vstupy do muzeí (většiny) zdarma, stejně jako mhd a jedna projížďka lodí po kanálech. Sice to stálo asi 59 E, ale byli jsme rozhodnuti. To nám ale překazila nečekaná věc - nenašli jsme ani po hodině a půl bloumání a ptaní se a rad místních lidí Tourist information, kde se tato karta dá koupit. Vzhledem k tomu, že už bylo poledne a my jsme stále ještě bloumali, vzdali jsme nákup karty, řekli jsme si, že tentokrát neobejdeme muzea, ale stavíme se třeba jen do jednoho, které nás nejvíc zajímá (tentokrát Nemo) a zaplatíme si výlet lodí po kanálech, abychom se dozvěděli něco o městě z jiného úhlu pohledu.

A jelikož byla doba oběda, začali jsme pátrat po kibbelingu (smažené kousky ryby s hranolkami) - místní specialitě, kterou nám kamarád doporučoval se slovy, že je skvělá a že jí seženeme na každém rohu. Shodou okolností jsme byli v části města, kde byla jedna restaurace za druhou. Problém ale byl, že jsme nepotkali ŽÁDNOU Dutch hospodu či restauraci. Samé italské pizzerie, řecké speciálky, gyrosy, libanonské, indické, čínské, vietnamské restaurace, americké fastfoody,... ale nic holandského. Byli jsme z toho docela zoufalí, protože jsme opravdu nic nenašli, natož přímo kibbeling. A taky jsme byli hodně hladoví. Nakonec jsme při našem pátrání zase přešli přes celé centrum až téměř k přístavišti a sedli jsme si do jedné hospůdky, která nám připadala celkem ucházející. Dali jsme si pivko a snacky - Váša čedarové tyčky a já jejich specialitu - smažené kuličky s masem. To co nám donesli (za asi 15 E) nás opravdu překvapilo... pochopili jsme, že zásadní chyba byla objednávat ze snacků, protože to je jen tak k zakousnutí. Na ceně se to bohužel nedá moc poznat a tak jsme snědli, co nám donesli a smutně jsme koukali:)). 

Potom jsme došli k hlavnímu nádraží, koupili si lístky na vyhlídkovou plavbu po kanálech a vyjeli. Hodinu jsme projížděli městem a poslouchali výklad, který byl opravdu dost zajímavý. Amstr má tři hlavní kanály a potom spoustu malých, na ně navazujících. Jediný původní tok je zde řeka Amstel, jinak je vše uměle vybudované. Jeli jsme kolem domu Anny Frankové, nejvyššího kostela stojícího nedaleko něj, kolem krásných kavárniček, hospůdek, odpočívajících lidí na nábřeží, nakonec i obřího patrového parkoviště pro kola u nádraží. Bylo to opravdu moc pěkné, stojí to za to, když tam budete.

Po plavbě jsme se chtěli projít západní částí Amstru, protože tam jsme ještě nebyli. Narazili jsme na obchod se sýry, takže jsme si tam koupili kus sýra, bagetu a pěkně na nábřeží jsme vše snědli. Byl to asi nejlevnější a zároveň nejsytější pokrm :D. Potom jsme se pěšky vrátili k domu Anny Frankové, jen jsme si ho prohlédli zvenku a pokračovali jsme. Měli jsme totiž cíl, a tím byl Vondelpark. Největší park v Amstru a my jsme si nesli celý den na ramenou knihy jen proto, abychom si v něm mohli sednout a číst. A to se nám taky povedlo, strávili jsme tam nakonec skoro dvě hodiny, dokud se nám nesetmělo a bylo to opravdu parádní. 

A jedna zajímavost z Vondelparku - asi v 70. letech tam někdo vypustil pár papoušků, které už nechtěl. Čekal, že se jich zbaví. Jenže oni, oproti očekávání, se tam rozmnožili a postupně vytlačili ostatní ptactvo. A je jich tam opravdu hromada. Je to dost zvláštní, ale ačkoliv je v Amstru takové celkem chladnější počasí, papoušci tam v pohodě přežívají a množí se:). Takže když jdete po parku, přelítávají vám nad hlavami zelení papoušci, což je dost nezvyk, ale legrace:). 





4. den

Hned po snídani jsme vyrazili tentokrát za jasným cílem - navštívíme Nemo, jako to jedno vybrané muzeum, na které nám zbylo dost času. Opět jsme se hezky prošli, zablbli jsme se na kolotoči na dětském hřišti, pokochali se ranním pondělním Amstrem, kdy část lidí chvátala do práce a část už tam byla a proto město bylo o dost prázdnější a klidnější. Než jsme došli k Nemo, stavili jsme se ve Starbucks pro kafe (Hanka a Wasit). Bylo skvělé, ale trochu nám zhořklo, když jsme došli k muzeu a zjistili, že v pondělí mají zavřeno.


Nedalo se nic dělat, museli jsme změnit plány. A protože jsme byli bez nápadu, zamířili jsme zase do Red light district, courali jsme uličkama a kochali se atmosférou města. Samozřejmě se už zase přiblížil čas oběda, taková každodenní malá noční můra, museli jsme najít něco k snědku:D. Nechci, aby to vypadalo, že se v Amstru nedá najíst. Naopak, je tam tolik možností, že jsme si nemohli vybrat. Tentokrát jsme ale vybrali moc dobře, usadili jsme se v restauraci, která sice vypadala nóbl, ale ceny měla normální, a konečně jsme se hezky najedli.

Když jsme odešli z restaurace, poznali jsme i deštivý Amsterdam na vlastní kůži. Rozpršelo se a nechtělo přestat, takže jsme se pomalu courali městem, nakoupili dárečky domů, hodili pohledy.





5. den

Ráno jsme si sbalili kufr a chystali jsme se vyrazit i s ním do města. Pan domácí nám ale nabídl, že si ho ještě můžeme nechat u něj a potom se pro něj vrátit. Byli jsme rádi, že se s ním nemusíme tahat a vyrazili jsme ještě na trhy Albert cuypmarkt s posledními eury v kapse:). A co čert nechtěl, objevili jsme kibbeling!!!. Měli jsme ho samozřejmě za zadkem, v lahůdkářství u těch trhů. jenže bohužel asi bylo zavřené přes víkend a potom i v pondělí, a tak jsme na něj narazili až v den odjezdu. Koupili jsme si teda kibbeling, který jsme museli ochutnat a ještě obalované mušle. Jejich specialitou je v podstatě vše smažené s hranolkami a majonézou/ tatarkou. Tlustí nejsou, nevím jak to dělají:). No, jídlo bylo skvělé, ale tohle snídat, na to nejsem moc zvyklá:D.

 





Po projití trhů jsme se vrátili pro kufr a zamířili pěšky na nádraží. Měli jsme ještě hodně času, ale rozpršelo se a bylo opravdu hodně sychravo, takže jsme zalezli zase do Starbucks, kde jsme dočetli knihy, vypili kafe a odtud jsme potom zamířili na nádraží, na letiště a domů.

Amsterdam je krásný! Chtěla bych ho někdy zažít i na jaře, musí to být krása. Užili jsme si to naplno a ještě jednou za ten dárek moc a moc děkujeme!!

Žádné komentáře:

Okomentovat