středa 14. května 2014

Chia energy tyčinky

Po přečtení knihy Born to run od Christophera McDougalla (doporučuji!!!) jsem si celkem osvojila používání chia semínek v kuchyni - do chleba, do kaší, do jogurtu, jako nápoj iskiate apod. Také jsem ale chtěla vyzkoušet energy tyčinky, které si s sebou berou běžci na delší běhy. A tak jsem je vyrobila Vášovi jako doping na pražský maraton.


Ingredience:
sušené datle (1 hrnek)
chia semínka (1/3 hrnku)
ovesné vločky (1/3 hrnku)
arašídové máslo (2-3 lžíce)
vanilkový/mandlový extrakt (1 lžička)
strouhaný kokos (1/3 hrnku)
špetka soli
nasekané mandle (3 lžíce)
celá tabulka hořké kvalitní čokolády
holandské kakao (3 lžíce)

Nejdříve je potřeba připravit základ - v mixéru rozmixujeme sušené datle najemno, až téměř na pyré. Je to pěkně lepivé, ale nebojte se toho. Potom už přidáváme další ingedience, které v mixéru hezky pomeleme s tím. Čokoládu jsem si namlela na prášek zvlášť, lze asi i nasekat a nechat kousky. Když máme všechno pěkně smíchané a rozmixované, vznikne nám taková hnědá lepivá hmota:).

Ustřihneme si větší kus pečícího papíru, použijeme menší zapékací misku, vyložíme jí pečícím papírem tak, aby do něj bylo pak možno celou směs zabalit. Do misky na pečící papír dáme celou směs a namačkáme jí ve stejnoměrné vrstvě pěkně po celém dně misky až do krajů. Nejlépe celou směs udusáme např. rovným dnem skleničky trochu silou, tak aby vše drželo pěkně pohromadě. Potom směs zabalíme do pečícího papíru i shora a dáme v misce do lednice ztuhnout. Necháme to alespoň přes noc v lednici, já to tam ale nechala i několik dní.




Potom si směs v pečícím papíru vyndáme z misky a nakrájíme na požadovanou velikost tyčinek. My jsme krájeli na kostky a ty jsme potom jednotlivě nebo po dvou balili do potravinářské fólie.




Váša si je potom bral na maraton na trať jako doping do kapsy a říkal, že mu vážně dost výrazně pomohly. Za těch 42 kiláků snědl asi 6 kostek a nejen, že doběhl, ale zlepšil se o 15 minut oproti loňsku:). Nechci si úplně přičítat zásluhy, ale myslím si, že to bude trochu i těma tyčinkama:).




Jinak maraton byl krásný zážitek, byla jsem tam jako Vášův support a fotograf, ale vážně jsem si to moc užívala, trochu jsem těm běžcům záviděla, ještě víc jsem je obdivovala a fandila jim. Kdo se na takovou trať vydá, je vážně borec, nehledě na čas nebo stav v jakém doběhne, dokonce i nehledě na to, když náhodou nedoběhne. A já doufám, že jednou budu mít natrénováno tak, abych se i já toho mohla zúčastnit:).

(na fotce mávající Váša v oranžovém triku a po jeho levici v modrém triku a červeném šátku strejda)

A Váša s mým strejdou, to jsou borci samozřejmě největší! :) 



Žádné komentáře:

Okomentovat