Kuřecí prsa caprese a gratinované brambory

Na večeři jsme měli pozvané kamarády, ale tentokrát jsem dlouho nemohla přijít na to, co jim uvařím. Zveme se každý měsíc na večeři a střídáme se u toho, takže vždycky jednou za dva měsíce je na mně, abych vymyslela, čím je pohostím:). Snažíme se navzájem si vařit dobroty, které třeba ti druzí moc neznají, nejedí nebo prostě to, co nás baví.

Tentokrát jsem fakt dumala dlouho a nic mě nenapadalo. Měla jsem možnost pustit se do nějakého úplně nového receptu, ale moc se mi nechtělo jít do něčeho nevyzkoušeného, abych jim pak nemusela servírovat k večeři chleba :D. Nakonec mě napadl recept, který vyzkoušený mám a je báječný i lehký - kuřecí prsa caprese. K nim jsem jako přílohu zkusila gratinované brambory podle Jamieho Olivera - 15 minut v kuchyni.

Kuřecí prsa caprese

- kuřecí prsa 

- mozzarella

- nakládaná sušená rajčata

- čerstvá bazalka

- sůl, pepř

- párátka

- olivový olej

Kuřecí maso si očistíme, každé prso nařízneme tak, abychom do něj mohli vložit náplň. Nakrájíme si mozzarellu na plátky a potom už jen plníme - rajče, mozzarellu a bazalku. Já to dávala v tomhle pořadí, ale je to asi vcelku na vás:). Naplněná prsa spojíme párátky, aby nám náplň nevypadla ven. Maso shora lehce okořeníme. Rozehřejeme si na pánvi olej (můžeme přidat trochu oleje z nakládaných rajčat) a poté na něj dáme naplněná prsa, každé opékáme 3 minuty z každé strany. Potom je přesuneme na plech a dáme péct do trouby na cca 10 minut na 200 st.

Protože Vašek nejí maso, dělala jsem mu místo toho rybu - filet z tresky. Tu jsem neplnila, ale náplň jsem navrstvila na ní (mozzarella nahoru). Stejně jsem naložila s kousky kuřecího masa, které bych kvůli jejich velikosti nenaplnila. I takhle to bylo skvělé:).

Gratinované brambory (4 porce)

- 800 g brambor (nejlépe těch, které není třeba loupat) 

- hrst čerstvého medvědího česneku (v originále je šalvěj)

- 4 cibule

- kostka drůbežího bujónu

- 100 ml smetany

- sůl, pepř

- 2 lžíce oleje

- parmezán/grana padano na posypání

Nejdřív si do většího hrnce dáme vařit vodu. Připravíme si zapékací mísu a zapneme troubu na 200 st. Mezitím si omyjeme a nakrájíme brambory na tenké plátky. Jakmile se voda vaří, vhodíme do ní brambory a necháme je vařit asi 2-3 minuty. Potom vodu slijeme a brambory vsypeme do zapékací mísy. Cibule si oloupeme, nakrájíme na kolečka a přisypeme do zapékací mísy k bramborám. Navrch rozdrobíme kostku bujónu, nasypeme nakrájené bylinky, nalijeme olej a lehce posolíme a popepříme. Potom je potřeba vše promíchat. Nakonec zalijeme brambory smetanou a posypeme parmezánem a dáme do trouby péct na vrchní příčku na program pečení pouze seshora. Pečte cca 15-20 minut, dokud nebude shora vytvořená pěkná krustička a brambory nebudou měkké. 

Večeře měla velký úspěch a potěšilo mě i to, že na přípravu nebyla nijak náročná. Takže to určitě neváhejte vyzkoušet.

Dobrou chuť!

Domácí těstoviny? Ano!

Už delší dobu jsem si s tím nápadem pohrávala - udělám si domácí těstoviny. Babička mi prozradila, že jí už mnoho let leží někde vespod kredence zcela nepoužívaný ale funkční strojek na těstoviny. Takže jsem se rozhodla, že se do toho některý víkend opřu:).

Nakonec jsem se do toho pustila tenhle víkend, kdy jsem měla na návštevě doma sestřenku. Poté, co jsem splnila její standardní přání - krupicovou kaši a bábovku (bez příslibu těchto dvou dobrot by asi nepřijela a nebo bych to poslouchala ještě dlouho) :), jsem se rozhodla, že k obědu zkusím uplácat domácí těstoviny.

Našla jsem si recept:

150g hladké mouky

150g hrubé mouky

3 vejce

2 lžíce olivového oleje

Toto se smíchá a vypracuje rukama v hladké táhlé nelepivé těsto. Samozřejmě je možná občas dolít olej či dosypat mouku, aby to mělo správnou konzistenci.

Těsto se potom nechá tak půl hodiny odpočinout pod vlhkou utěrkou. Mezití můžeme dát do velkého hrnce vařit vodu.

Já jsem nakonec těstovinový strojek nepoužila. Těsto jsem válela válečkem a šlo to poměrně dobře. Chce to těsto rozválet na co nejtenčí plát do tvaru oválu či obdélníku. Vzhledem k tomu, že jsem še rozhodla dělat dlouhé silnější nudle (tagliatelle), tak jsem čerpala z jedhono moc fajn nápadu, který mi ulehčil práci a nahradil mi dlouhé řezy podle pravítka. Rozválený plát těsta z obou stran posypeme hladkou moukou a po delší straně stočíme do ruličky. Tu potom jednoduše nakrájíme na šneky, které jsou stejně široké (přibližně). 

Šneky prosypeme moukou a potom je akorát rozděláváme na nudle. Já z nich rovnou tvořila hnízda.

Je to vážně jednoduché, s trochou mouky se nic nelepí.

Potom už se jen tyhle hnízda hodí do vroucí vody, trochu je musíme promíchat (jemně), aby se neslepila, a vaří se asi jen 4 minuty. Doporučuju na základě vlastní zkušenosti vařit postupně po menších dávkách, když jich do vody naházíte moc najednou, je to lehce neovladatelné. Potřebují zkrátka dostatečný prostor.

 Potom můžeme servírovat. 

K těstovinám jsem si připravila smetanovou omáčku. Na másle jsem orestovala najemno pokrájenou cibuli, jarní cibulku (bílou část) a česnek. Přidala jsem spařené listy špenátu ze zahrádky a medvědího česneku. Když se vše chvíli podusiło, zalila jsem to smetanou na vaření, do které jsem přidala nakrájenou mozzarellu a trochu nivy. Nechala jsem krátce povařit a přitom jsem do omáčky nadávkovala čerstvé bylinky ze zahrádky (bazalka, tymián, rozmarýn, oregano). Potom už stačí jen trošku pepře, malý kousek pokrájené chilli papričky a případně trocha soli.

Omáčka byl takový výtvor alá co dům a zahrada dali, ale byla geniální. Opravdu dobrota. 

Servírovala jsem s nakrájenými rajčaty a jarní cibulkou. A všichni jsme se olizovali až za ušima:). Takže domácích těstovin se nebojte, zabere to trochu času, ale budete ze sebe mít radost:).

Domácí lučina

Už delší dobu jsem se chystala udělat si domácí lučinu. Slyšela jsem už několik hlasů ze svého okolí, že je výborná, jednoduchá, žravá:). Pořád jsem to odkládala, částečně i proto, že si ani Lučinu v obchodě moc nekupuju, takže jsem si říkala, že mi ta domácí zatím nechybí. Když se ale zásoby "mazacích věcí" v lednici ztenčily na máslo a džem, a asi i pod tlakem všemožných recenzí na "dobré, zdravé a neošizené" taveňáky a jiné potírací hmoty jsem prostě neměla chuť nic podobného domů nakupovat, přišel čas právě na domácí lučinu.

Potom už stačilo jen malé popostrčení, když jsem si v práci přečetla nový příspěvek na blogu Kačky Žvýkačky - http://kackazvykacka.blogspot.cz/2013/04/domaci-lucina-tou-to-jen-zacina.html. Takže cesta z práce vedla rovnou do obchodu pro ingredience a večer už bylo vše v hrnci:). Nebudu se rozepisovat s receptem, protože na tom jednak není nic těžkého a jednak jsem to od Kačky obšlehla doslova. Z domácí lučiny jsem rovnou udělala druhý den ráno i bruselskou pomazánku opět podle Kačky. 

Obojí to byla dobrota, fakt! Lučina se asi stane běžnou mazací hmotou u mě doma a ta pomazánka...hmm, ta byla prostě skvělá. Ale protože jsme se s Vaškem do její přípravy pustili tak vehementně, byl to nejdřív spíš křen ochucený lučinou a slzeli jsme z toho oba:). 

Přidávám jen fotky mého výsledného produktu a doporučuju to obojí určitě vyzkoušet!

Jelikož cedník byl moc malý, vytvořila jsem si důmyslný systém dvou vařeček, hrnce a bavlněné utěrky:-)

Lučina po ránu.

Bruselská pomazánka.

Lučina